praskání vrstev zvedání rohů extrém .

Zdravím všechny tiskaře .
3 dny se snažím přijít na setup tiskárny . Marně . Praskají mi vrstvy - odděluji se od sebe v průběhu tisku . Jde o levý pojezd osy Z na rebela 2 . Výška cca 60 mm a ukrutně se mi zvedají rohy . Vytrhne to kapton od skla .
Filament mladeč oranžová 3.00
Teploty jsem zkoušel 230 - 280 °C po 10 °C
Bad 100 - 120 °C
Rychlost tisku 60 - 100 mm/s . po 10. mm/s
Infil 20 - 90 % po 10. %.

Změny jen nepatrné . Už nevím , co bych zkusil . Můžete prosím někdo poradit ? Dík Fotky v příloze

---

www.3d-konstrukce.cz

zkontroluj vygenerovany program. Parkrat se mi stalo ze i vrstva chybela
Od te doby kontroluju kazdou vrstvu

Dělá to u všech objektů . Je tam 160 000 řádků . jak to mám pokaždé hledat . Třeba v druhém , a sedmém řádku nic není . Ale zbytek ok . Je to porod .

Tak přikládám další fotky . Tentokrát s polským no name filamentem . Zdálo se mi to divné , tak jsem změřil teplotu na podložce . Uprostřed , a na okraji . Teploty jsou hoooodně mimo . Rozdíl je cca 40 °C oproti tomu , co naměří termistor . Každopádně faktická teplota je nějakých 67 °C . To je možná důvod odlepování rohů . Můžete to někdo potvrdit ? Už vážně nevím , co bych změnil . Prolezl jsem repetiera tak , že jsem se naučil anglicky a je to divné .

Spis bych videl problem v mereni teploty. Z fotek nepoznam,jestli mas podobny teplomer jako ja, ale na tyhle kratky vzdalenosti nesmis verit, ze to meri presne tam, kde vidis cervenou tecku (chyba paralaxe). Taky to nemeri bod, ale plosku.
Samozrejme, teplota podlozky urcite neni vsude stejna- v rozich bude urcite nejnizsi, veprosted nejvyssi. Ale 40 stupnu rozdil se mi zda prehnany. Vliv by to na odlepovani ovsem melo.

Teploměr UNI-T UT300A -18 -- 280 °C . Hledal jsem po podložce nejvyšší teplotu , TOHLE JSOU MAXIMÁLNÍ NAMĚŘENÉ . Je pravda , že v dílně už netopím , Teplota při tomhle tisku byla 18.2 °C .

Jdu zatopit , a zkusit ten samý tisk se stejnými parametry . Po obědě dám vědět .

Myslel jsem prohlednout si vygenerovane slicy v nahledu vrstvu po vrstve. Ne kontrolovat kazdej radek GCodu

. Promiň . Tak to je ok . Všechno tam je . Už topím , a tisknu . Mám první vrstvu . Jak psal Jirpil tak koupím kores a smíchám s jujcem . Jen mi musí prozradit poměr . .

Kores s juicem nemíchám. Napřed "rtěnkou" Koresem lehce napatlám sklo v předpokládaném místě tisku. Nijak zvlášť moc, ani se přehnaně nesnažím o souvislou vrstvu. Pak to štětcem přetřu juicem, Kores se trochu rozmaže. Někdy to dělám zastudena, někdy zatepla. Nesnažím se to udělat bůvíjak perfektně, protože pak to drží tak, že se trhá sklo.

Mimochodem,zkoušel jsi kontrolovat průměr vlákna, jestli se moc nemění? Podle těch fotek boční stěny připomínají nepravidelnou voranici...

Edited 1 time(s). Last edit at 05/24/2015 04:15AM by jirpil.

Polský filament kolísá od 2.95 po 3.04 ale mladeč je v toleranci . 2.85 až 2.90 . A chová se to podobně .

Tak tady více fotek . Proto jsem to dal na rajče .
Dílna vytopená na 23.5 °C Hned se zvedla teplota HB z 76 °C na 116 °C (Rohy se už nezvedají , a vrstva praskla (jen) na jednom místě . Ale pořád mám problém s povrchem . Plochy vodorovné jsou hezké , ale svislé mají krátké mezery . [milou1.rajce.idnes.cz]

over si, jesti ten teplomer je i vhodnej na kovove resp leskle materialy, sklo, atd. (mereni teploty z nich)

jak pise jirpil, meri to plochu a ten bod je jen abys vedel, kde pripblizne to sebere / odecte...

presnost techto meraku je zavisla na vzdalenosti, z ktere meris a materialu z ktereho jsou...

tady je citace z jednech stranek o mereni infra merakem pro mereni materialu nevhodnych pro infra odecty:

Určování emisivity
Pro stanovení emisivity měřeného objektu jsou různé metody. Zaprvé můžete vyhledat emisivitu mnoha často používaných materiálů v tabulce. Tabulky emisivity také pomáhají nalézt správné pásmo vlnových délek pro daný materiál a tím zvolit správný měřicí přístroj. Zvláště v případě kovů by se hodnoty v těchto tabulkách měly používat pouze orientačně, protože povrchové podmínky (např. povrchy leštěné, zoxidované nebo zvrásněné) mohou ovlivnit emisivitu více než materiály samy o sobě. Je možné určit emisivitu konkrétního materiálu různými metodami. Pro to potřebujete pyrometr s možností nastavení emisivity.
Ohřejte vzorek materiálu na známou teplotu, kterou můžete určit velmi přesným dotykovým teploměrem (např. termočlánkem). Potom změřte teplotu tohoto tělesa infračerveným teploměrem. Měňte jeho emisivitu, dokud naměřená teplota neodpovídá teplotě změřené dotykovým teploměrem. Zapamatujte si tuto hodnotu emisivity pro budoucí měření teploty předmětů z tohoto materiálu.
 
1) Při relativně nízké teplotě (do 260 °C) nalepte na měřený objekt speciální plastovou samolepku se známou emisivitou. Infračerveným teploměrem změřte teplotu samolepky s touto emisivitou. Potom změřte povrchovou teplotu měřeného objektu bez samolepky a přestavte na teploměru emisivitu tak, aby teploměr ukazoval správnou teplotu. Nyní používejte emisivitu určenou touto metodou pro všechna měření na objektech z tohoto materiálu.
 
2) Zhotovte si černé těleso s použitím vzorku z materiálu, který chcete měřit. Do vzorku materiálu vyvrtejte otvor. Hloubka vyvrtané díry by měla být přinejmenším pětinásobkem jeho průměru. Průměr musí odpovídat velikosti plochy měřené tímto teploměrem. Jestliže emisivita vnitřních stěn je větší než 0,5, emisivita dutého tělesa je nyní kolem 1 a teplota měřená v otvoru je správná teplota měřeného objektu. Když nyní namíříte infračervený teploměr na povrch měřeného objektu, měňte emisivitu přístroje dokud zobrazovaná teplota neodpovídá hodnotě změřené předtím z černého tělesa. Emisivitu určenou touto metodou můžete používat pro všechna měření na stejném materiálu.
 
3) Jestliže je možno měřený povrch natřít, natřete jej matnou černou barvou, která má emisivitu kolem 0,95. Změřte teplotu tohoto "černého tělesa" a nastavte emisivitu, jak popsáno výše.

bod 1 by byl asi nejlepsi, pokud ti merak dovoluje prenastovat parametry jako je emisivita. nalepis tak 4x4 cm samolepku (nejlip cernu) na misto, ktde je termistor (veris li mu) odmeris a mela by bejt podobna teplota (to jen pro test) samolepku sejmes a zmeris znova a postelujes merak parametrem tak, aby ukazoval stejnou teplotu, jako pri samolepce... teoreticky to muzes udelat i tak, ze pokud veris termistoru, tak na miste kde je budes merit a ladit emisivitu, dokud merak neukaze stejnou hodnotu...

ale 40°C rozdil je dost...pokud ti neco z kraju neodvadi teplo, pravdepodobne si blbe meril...

to mas na klasicke vyhrejvane desce nebo vlastni odporove reseni??? jestli i tam nemas neco spatne a pak se nerovnomerne prohrejva...

ale osobne sem si odzkousel s merakem od fluky, ze heatbed je nutny i merit kolmo, ne pod uhlem... pokud sem meril to same misto kolmo a pod uhlem, byl slusnej rozdil v teplote

jinak sem si vsiml, ze obcas i ty M3 sroubky v rohach sou schopny okraje heatbedu ochladit (odvezt teplo) pokud mas kovovej stolek...
jednou sem takhle na jedne i3 koumal, proc bed u jednoho cloveka sem tam neni schopnej jit vejs nez 100°C...
po vymene vseho (elektroniky, oddelani pojistek, jinej zdroj) sem bed ciste dal na sololit misto default Y stolku a najednou to slo a problemy s neudrzenim objektu na bedu prestali... zpetne sem odzkousel pak ram, a skutecne se i zahrejval s bedem a kontakt byl jen ty 4 m3 srouby a to na cca 40 az 50°C (s 1cm mezerou mezi bedem a ramem)

---

vlastni navrh plus ve vystavbe CoreXY

Thingiverse : [www.thingiverse.com]
git: [github.com]
shop: [shop.daje.cz]
Teorie relativity:
vysvetleni 1: sahnes-li na rozpalenou panev, vteriny jsou jak hodiny. sahnes-li na rozpalenou zenu, hodiny jsou jak vteriny...
vysvetleni 2: strcis-li mi nos do zadnice, pak ja mam nos v zadku, ty mas nos v zadku, ale ja sem na tom relativne lip

Je pravda , že lesklé povrchy to nebere (nepřesně +- 50 °C)
Měřil jsem to na MK2 sklo a kapton . Když jsem zkoušel s tím samým teploměrem UNIT UT300A měřit tu moji velkou desku 600 x 600 mm z hliníku , Tak měřil přesně . Termistor mi ukázal 200 °C a teploměr 200,6 °C . Ale problém zmizel se změnou filamentu .

---

www.3d-konstrukce.cz