Autokalibracni ENDSTOPy/zmena Z hodnoty

Zdravim vsechny, uz v jinem tematu se resilo jak zajistit autokalibraci na reprapu, par moznosti uz existuje a resily se i na ceskem foru. Zkusim nastinit jednu z dalsich moznosti, ktera me napadla.
Princip je jednoduchy:
1) zmer vzdalenost trysky k heatbedu v konkretnim bode
2a) posun ENDSTOP tak, aby pri dalsim mereni byla vzdalenost takovou jakou chceme.
2b) V g-codu prepocitej modelovou Z hodnotu na hodnotu Z ktera je upravena dle nepresnosti heatbedu

Poznamky:
1a) mereni provadet za pomoci neceho podobneho
[cz.farnell.com]
[www.sharp.co.jp]
Jednoduse by se docasne prilozilo za pomoci napr. magnetu na platformu vedle trysky a merila by se vzdalenost (tohle konkretni cidlo ma rozsah mereni jen 4,5-6mm ale je to vyvazeno presnosti 50um a za dobrou cenu)

2a) jsou dve moznosti zmeny zetkove posunu, bud jak jsem psal posunout ENDSTOP nebo prepocitavat realnou zetkovou hodnotu az napriklad ve firmwaru, potazmo prohnat gcode nejakym modifikatorem kodu
2b) endstopy lze posouvat rucne nebo napr za pomoci serva. To s tim servem by slo asi resit vcelku levne a snadno.

upravy g-codu dle nerovnosti
a) bylo by dle meho realne proskenovat v urcitych silocarach, potazmo frekvenci cely heatbed a nasledne mit informaci o tom, jak je heatbed nepresny v konkretnim miste.
b) nevite zda vsechny slicery pocitaji automaticky s rovnou tiskovou hladinou?
c) jakmile mame informaci o tom co je kde spatne, tak udelat parser, ktery vezme gcode a podle X/Y souradnic doda extra Zetkove posuny neni problem.
d) neni problem chybu podlozky, ktera se pohybuje dle meho max v desetinach milimetru postupne utlumit v prvnich vrstvach a zbytek kodu nechat tak. Pri normalnim tisku to funguje tak, ze tuto chybu "vyrovnate" v prvni vrstve, coz samozrejme neni nejvhodnejsi (nekde pritlaceno moc, nekde malo)

Pripadne by ruzne zpusoby sly ruzne kombinovat.

Co si o tom vsem myslite?

uz sem to psal u realizace hotbedu od zvirete
marlin ti resi tisk na nerovne podlozce z pomoci serva koncaku a merenim v 3 nebo 4 bodech a podle toho uptravuje ve fw rovinu tisku.

pravdepodobne si v definovanych souradnicich ulozi rozdil Z oproti referencnimu bodu a to pak pouzije k uprave cele roviny tisku. takze pak je podle videa mozne tisknout i pod 30° uhlem.

ovsem otazka je, co chces presne opravit...
1) celkovy posun cele desky? podle me to ma asi jedine cenu v tomto pripade
2) posun zpusobeny povolenim jedne matky? - nema asi cenu resit jinak nez dotazenim - postupne se bude stale zhorsovat dokud nedotahnes
3) posun vlivem napr. tim, ze se ti zacne ohybat jedna cast spodni nosne desky??? (me se stalo - 3mm sololit na i2 asi nake spatne kvality) ze zacatku by naka autokalibrace pomohla, ale pak uz co tisk, to nove levleni => komplet preorani uchytu desky a silnejsi sololit deska...)
4) na hodne zvlnene sklo asi jedine teda bud vymena nebo primo segmentove rizeni roviny (ale to by jsme se dostaly asi na zvlneni viditelne okem, a tedy ono sklo ani nekoupime )

ad b) rek bych ze museji pocitat s rovnou rovinou.
ad c) podle me je efektivnejsi resenii ala marlin - ve fw upravovat Z vuci pozici hotendu a "mericich" bodu porovnavano z referencnim bodem. problem je, ze na hodne nerovny povrch by bylo potreba asi "rozsegmentovat" desku a tomu prizpusobit i upravu Z ve firmwaru + asi i dostatecny cpu na vyhodnoceni a upravy posilaneho gcodu.

coz me privadi na dalsi vec, - v praci pouzivame adaptivni zrcadla akorat to je draha hracka a 100% se neda na ne tisknout, nicmene jejich princip by se mohl dat pouzit, ale vyvoj obdobneho prvku a pouziti by asi mel cenu u profi tiskaren. ale nemyslim si, ze by to melo nake valne pouziti...
v principu to funguje tak, ze napetim ridite piezo prvky, ktere zvedaji ci zatlacuji jednotlive plosky zrcatka - zrcadlo je rozdeleno na treba 40 sestiuhelniku, ktere podle kamery snimajici vlnoplochu zasunujes nebo vysunujes dle kvality svazku odrazeneho laseru a kompenzujes tak nerovnomernost energie v konkretnim miste prurezu

ale ty cidla, by asi sli vyuzit u marlina misto tech koncaku... samozrejme zelezi jakou presnost ocekavame, ale nejak neverim presnosti toho spinace, ze sepne pokazde ve stejne vzdalenosti... predpokladam ze z cidla leze nake napeti, ktere bude umerne vzdalenosti, takze pri nakem spravne nastavenem operaku a par dalsich soucastek se da sepnuti simulovat pri treba 0.5mm od podlozky... nedival sem se jeste na ne - to sou ultrazvuk, laser nebo neco jineho??? aby nemely problem s ruznym povrchem...

---

vlastni navrh plus ve vystavbe CoreXY

Thingiverse : [www.thingiverse.com]
git: [github.com]
shop: [shop.daje.cz]
Teorie relativity:
vysvetleni 1: sahnes-li na rozpalenou panev, vteriny jsou jak hodiny. sahnes-li na rozpalenou zenu, hodiny jsou jak vteriny...
vysvetleni 2: strcis-li mi nos do zadnice, pak ja mam nos v zadku, ty mas nos v zadku, ale ja sem na tom relativne lip

co chci docilit:
vzhledem k tomu, ze deltu ovlivnuji nepresnosti jeste vice nez bezne tiskarny, tak by bylo fajn mit nejaky jednoduchy proces pro nakalibrovani, napr po cisteni skla.

Myslenku celoplosneho skenu apod. je hodne velka hudba budoucnosti, ta uvodni myslenka je, ze aktualni princip mereni je:
mereni vzdalenosti tryska-heatbed nebude na urovni listu papiru a toho jak moc klouze pod tryskou s tim, ze jak se to delava u delty nejdrive u vsech vezi, nasledne stred, pripadna uprava konvexnosti/konkavnosti, pripadne jeste srovnani heatbedu vuci vezim.
budouci (ten nejjednoduseji na uskutecneni):
zmerit vzdalenosti v x bodech za pomoci presnejsiho mereni, tyto hodnoty zadat do kalkulatoru a ten da pokyny v duchu "endstop v X vezi posun dolu o 0,23mm a podlozku v uchyceni YZ o 0,3 mm dolu a parametr konkavnosti o 2,3% snizit" potazmo "X vytocit o pul otacky, YZ zatocit o 2 otacky atd..."

Samozrejme neco podobneho lze docilit postupnou upravou endstopu atd a s pozorovanim tisku a toleranci tiskarny docilit i bez toho.

Timhle by sel ale proces dle meho dost zrychlit, samozrejme nemusi to byt idealni ani po zmene, ale ta nepresnost uz tam bude o dost mensi

Mozna to je ale taky zpusobene tim, ze prvni tiskrna nebyla uplne 100% co se tyka kolmosti, presnosti apod. takze jsem tu kalibraci musel resit casteji. U druhe uz by to melo byt minimalne 99,99% a ta kalibrace nebude tak casta

Zdravím,
máte někdo zkušenost s realizací Auto Bed Levellingu z Marlina?

ne, ale zahlídnul jsem nějaký videa, třeba ti to pomůže:

[www.youtube.com]

---

^{3draty.cz - celokovový hotend}

Bohužel, tohle už mám za sebou. Jde mi opravdu o zkušenost s výsledkem.

muj nazor je ze ustavicne pracujixi Z bude trochu problem proto sme se vydali trochu jinou cestou ;-) stolecek ktery se sam skalibruje do vodorovna ;-) ted jsou dve verze , jendna manulane ovladana , to je ta levnejsi a pak plne automaticka ;-) bohuzel ted toho mame opravdu hodne tak danny stolecek predstavime az z nasim modelem tiskarny DS DREAMER LCD ;-) v nejblizsi dobe predstavime DREAMER light ;-)

omlouvam se jestli to vypada jako OT , ale neni ;-) proste to ze nerovnost kompezujes pomoci osy Z nepovazuju za stastny reseni ;-) alespon ne pro klasicky usporadani. Naopak pro deltu, mi to prjde vhodne protoze tam ty Zka stejne makaj furt ;-)

Auto bed leveling jsem zkousel snad 10x a nikdy jsem ho uspokojive nerozjel

hele, a nejdete na to zbytecne moc slozite? Co jen misto sroubku s pruzinkou v rozich desky udelat mechanizmus ktery magnetem nebo rucne odaretuji - sjedu si s tryskou v tom rohu v Z na koncak - tryska mi zatlaci podlozku presne jak potrebuje - a ja jen uvolnim aretacni tlacitko/magnet, cimz se zablokuje mechanizmus a tento roh uz nemusim resit. Totez v ostatnich rozich. A pak SW uprava Z o sirku vrstvy do minusu...

resp.proc uz se neco takoveho davno nepouziva, je v tom nejaky zasadni problem, ktery nevidim?

---

> Poseidon DUO, stavebnice - v zabehu
> Homemade Celohlinik - ve vystavbe